Kniha Trosečníci s „Jonathanu“. Část I. – dobrodružný román, vhodné pro sběratele verneovek a prvorepublikové dobrodružné literatury, autor Jules Verne, nakladatelství E. Beaufort (1915), původní pevná vazba s ilustrací, rozměr 22 × 15 cm.

Tento historicky hodnotný a sběratelsky vyhledávaný dobrodružný román z roku 1915 představuje jedno z nejrozsáhlejších a myšlenkově nejhlubších děl vizionáře a zakladatele vědeckofantastické literatury Julese Vernea. Příběh se odehrává na nehostinném souostroví Ohňová země u břehů Jižní Ameriky. Sleduje osudy stovek evropských emigrantů, kteří ztroskotají s lodí Jonathan na opuštěném ostrově Hoste. Ústřední postavou Části I. je záhadný samotář a anarchista známý jako Kaw-djer, který se stává neformálním vůdcem trosečníků a pomáhá jim v boji o přežití v drsné divočině.

Kniha vyšla uprostřed první světové války, v roce 1915, v Praze pod hlavičkou renomovaného nakladatelství a knihtiskárny E. Beauforta jako LXXXV. svazek prestižní edice „Dobrodružné romány Julia Vernea“. Román do češtiny přeložil Vítězslav Unzeitig. Svazek o rozměru 22 × 15 cm disponuje původní pevnou poloplátěnou vazbou. Přední stranu desek zdobí dramatická celoplošná dobová litografická ilustrace s dynamickou jezdeckou bojovou scénou. Vnitřek knihy je doplněn o původní černobílé rytiny, které dokonale podtrhují napínavou válečnou atmosféru, v níž publikace poprvé spatřila světlo světa.

 

Všimněte si, jak unikátním a literárně-historickým fenoménem tato kniha z roku 1915 je. Trosečníci s „Jonathanu“ patří do skupiny tzv. posmrtných románů Julese Vernea. Původní otcův rukopis z roku 1897 pod názvem V magellanských krajích po autorově smrti v roce 1905 radikálně přepracoval, rozšířil a politicky vyostřil jeho syn Michel Verne. Zatímco nakladatelství Jos. R. Vilímek mělo monopol na většinu verneovek, nakladatel Edvard Beaufort dokázal na počátku 20. století získat práva na několik těchto specifických posmrtných děl. Vydání z roku 1915 tištěné na válečném papíře s typickým fialovým dobovým razítkem původního majitele či knihovny představuje zřídka vídanou a vysoce ceněnou sběratelskou alternativu k vilímkovským tiskům.

 

Vazba a desky: Na knize je velmi výrazně viditelné její stáří více než jednoho století. Původní kartonové desky jsou mírně poničené, nesou povrchové skvrnky, zašpinění, odřeniny na hranách a v rozích jsou patrné jasné ohyby a otlačení materiálu – dle přiložené fotografie.
Hřbet a hrany: Celoplátěný hřbet vykazuje mechanické vady. Plátno hřbetu je vlivem dlouhodobého užívání mírně odlepené od knižního bloku, což způsobuje uvolnění vazby na přechodu k deskám – dle přiložené fotografie.
Knižní blok a vnitřek: Vnitřní listy nesou výrazné známky stáří a intenzivního čtení. Kvůli mírně odlepenému hřbetu jsou i některé úvodní listy knižního bloku uvolněné. Papír vykazuje silnou přirozenou patinu a hnědé stařecké skvrny (foxing). Na vybraných stránkách se nacházejí mírná natržení okrajů či ohyby růžků, text i ilustrace však zůstávají kompletní a čitelné – dle přiložené fotografie.
Ořízka: Třístranná papírová ořízka bloku je vlivem stáří bezmála 111 let silně zažloutlá, zaprášená a nese drobné tmavší stařecké šmouhy, struktura listů je však rovná – dle přiložené fotografie.
Celkové hodnocení: Celkový materiálový stav tohoto vzácného Beaufortova vydání z roku 1915 plně odpovídá svému vysokému stáří a nálezovým podmínkám. S přihlédnutím k mírně odlepenému hřbetu, opotřebeným deskám s ohyby a skvrnkám na listech se jedná o autentický antikvární kus s hlubokou patinou, který představuje skvělou příležitost pro sběratele vzácných verzí verneovek či k restaurátorské péči – dle přiložené fotografie.